Stabilizace obrazu Anti-shake

Stabilizaci rozlišujeme nejčastěji dvojí:

• pomocí optiky (v objektivu se pohybuje čočka, která kompenzuje otřesy);
• pomocí snímače (otřesy jsou kompenzovány v těle fotoaparátu pohybováním snímače).

Ukázky byly provedeny s fotoaparátem Minolta Z3 a jedná se tedy o ukázku stabilizece pomocí snímače. Výsledky následujícího testu ale budou platit i pro fotoaparáty, které obraz stabilizují pomocí optiky - z různých diskuzí vyplývá, že ať už je použita stabilizace uvnitř objektivu (pomocí čočky – např. Panasonic), nebo stabilizace pomocí protipohybu snímače (Minolta, Sony), výsledek je stejný.

Testování stabilizátoru

Vyfotil jsem plakát na zdi. Jednou se zapnutým stabilizátorem, podruhé bez něho. Obě fotografie jsou pořízeny za stejných podmínek – maximální zoom (420mm), čas 1/5 sekundy, clona f/4,5. O nic jsem se neopíral, fotoaparát jsem držel v pokrčených rukou.

zapnutá stabilizace             vypnutá stabilizace

S menším zoomem se mi se stabilizací podařilo v rukou „udržet“ vteřinu a fotka byla ostrá. Pokud má člověk snahu (a ještě lépe je o co se zapřít – třeba o kolena), tak se většinou (i když ne nejspíš hned napoprvé) snímek podaří.

Kdy je stabilizace účinná

Stabilizace funguje i při focení objektů na výšku, tzn. s natočením fotoaparátu o 90° vlevo/vpravo. Také pokud fotoaparát otočíte o 90° nahoru/dolů, Anti-shake funguje.

Je třeba pamatovat na fakt, že stabilizátor kompenzuje otřesy fotoaparátu – tedy třes rukou. Zvláště při dlouhém ohnisku nebo delších expozičních časech se tyto i nepatrné otřesy projeví na kvalitě snímku. Právě v těchto případech se vyplatí mít Anti-shake zapnutý.

Kdy stabilizace nepomůže

Stabilizace nepomůže při focení rychlých akčních scén na delší expoziční čas. V těchto případech jsou snímky rozmazané v důsledku rychlého pohybu foceného objektu = pohybová neostrost, a nikoliv otřesy fotoaparátu.

Rychlé objekty je třeba fotografovat s kratší expozicí a výrazně pomohou i lepší světelné podmínky.

• Máte-li možnost si scénu přisvítit (například bleskem), zkrátíte tím expozici a záběr bude co do ostrosti lepší.
• Není-li přisvícení možné, nebo je-li fotografovaná oblast příliš rozlehlá (a blesk by nepomohl), požádejte fotografované osoby, aby se nehýbaly.

Jsou ale situace, kdy nelze ani přisvítit, ani scénu učinit statickou.

• Při mizerném světle a neposedném objektu nám pomůže plný manuál či priorita času. V těchto režimech lze nastavit kratší dobu závěrky, ale počítejte s tím, že pokud čas zkrátíte příliš, fotografie budou tmavé a moc s nimi nezmůžete ani následnými úpravami v grafickém editoru na PC.
• Poslední možností je zvýšit ISO (citlivost snímače). Kvalita fotografie ale může utrpět v důsledku šumu, který se zvyšující se hodnotou ISO narůstá.

Jak Anti-shake funguje

Pokud vás zajímá, jak funguje stabilizace pomocí snímače (používaná např. u fotoaparátů Minolta a Sony), tzv. Anti-shake, podívejte se na ukázku převzatou od firmy Minolta.